autorství: Nikola Vůjtěchová
Jak se stane, že najednou nejsem hetero? Vývoj sexuální identity je dlouhá cesta, na které se člověk vyrovnává s otázkami týkajícími se sexuální přitažlivosti, zpochybňuje svou doposud vnímanou orientaci a hledá, kdo vlastně je. Tato cesta není jednoduchá – každý jí prochází jinak, například v závislosti na pohlaví, společenském kontextu a osobních zkušenostech. V tomto článku se zaměříme na jednu z klíčových fázi procesu: „questioning“, tedy období, kdy začínáme zpochybňovat, jestli jsme heterosexuální.
Ve vývoji sexuální identity existuje několik důležitých milníků (Bishop et al., 2020; Bishop et al., 2023; Hall et al., 2021). Prvním z nich je uvědomění, že nás přitahuje jiné než „opačné“ pohlaví. Na něj navazuje questioning, což je proces hledání a zpochybňování vlastní orientace. Poté můžeme svou orientaci přijmout a může dojít také k tzv. sebeidentifikaci (považujeme se za součást nějaké skupiny – např. gayové, bisexuální, asexuální). Dalšími milníky jsou první neheterosexuální sexuální zkušenosti, coming out (svěření se ohledně svojí sexuální identity ostatním) nebo první romantické vztahy.
Tento vývoj většinou začíná během adolescence, kdy objevujeme svou přitažlivost vůči jiným lidem (Hall et al., 2021). Načasování jednotlivých vývojových milníků se ale může lišit podle genderu, sexuální orientace, či kulturního zázemí. Výsledky meta-analýzy Hall a kol. (2021) naznačují, že muži si procházejí některými milníky dříve, než ženy: například uvědomění sexuální přitažlivosti se v průměru u mužů objevuje okolo 13 let, kdežto u žen okolo 15 let, sebeidentifikace a sexuální zkušenosti u mužů okolo 16 let, u žen okolo 19 let. Z hlediska coming-outu a prvních vztahů však žádné rozdíly mezi muži a ženami nalezeny nebyly (Hall et al., 2021). Bisexuální lidé zažívají uvědomění, sebeidentifikaci a sexuální zkušenosti zpravidla o rok až dva později než gayové a lesby, ale coming out opět probíhá přibližně ve stejném věku. Vývoj bisexuální identity od uvědomění po coming-out může tedy být rychlejší (Bishop et al., 2020; Hall et al. 2021). Pozdější uvědomění a přijetí vlastní orientace u bisexuálních lidí může souviset například s předsudky vůči bisexualitě jako „neexistující“ sexuální orientaci, „přechodném stadiu“ od heterosexuální orientace k homosexuální nebo „nerozhodnosti“ (o tom jsme psali také zde). Tyto předsudky se nevyskytují jen ve většinové společnosti, ale objevují se i uvnitř LGBTQ+ komunit (Wandrey et al., 2015). Proces questioningu vlastní sexuality proto může být pro některé náročnější.
Heteronormativita a hledání sebe sama
Questioning sexuální orientace představuje proces, během kterého člověk zkoumá svou sexuální orientaci a přitažlivost k osobám různých genderů, což vede k lepšímu pochopení vlastní identity. Questioning může zahrnovat otázky a pochybnosti jako třeba: Líbí se mi tenhle člověk? Chtěl*a bych se s ní*m líbat. Proč? Cítím k ní*němu něco? Takhle by to přece být nemělo… Co se to děje? Tato fáze se obvykle objevuje během dospívání, zhruba okolo 13. roku (Hall et al., 2021).
Během questioningu se může objevovat stres, který souvisí s heteronormativními očekáváními většinové společnosti (Boyer & Lorenz, 2020). Heteronormativita je kulturní představa, že jediná správná sexuální orientace je heterosexuální, tedy že romantické a sexuální vztahy by měly být pouze mezi dvěma lidmi „opačného“ pohlaví, ženou a mužem. Vše, co se od této představy odchyluje, je „nepřirozené“ nebo dokonce „morálně špatné“ (Gansen, 2017). V důsledku toho mohou mít mladí neheterosexuální lidé potíže s porozuměním a přijetím svých skutečných pocitů, které nejsou s heteronormativními očekáváními v souladu. To může vést k vnitřnímu konfliktu, stresu a v některých případech k popírání vlastní orientace (Savin-Williams & Cohen, 2015).
Questioning není jenom queer zkušenost
Questioning se netýká pouze lidí, kteří se později identifikují jako LGBTQ+, ale také heterosexuálních lidí. Přibližně polovina mužů a dvě třetiny žen někdy pochybovali o své sexuální orientaci. Muži častěji uvádí jako důvod zkušenosti s opačným pohlavím, zatímco ženy naopak zkušenosti se stejným pohlavím (Morgan et al., 2008; Morgan & Thompson, 2011). Důležitý je také sociální kontext – ženy i muži uváděli setkání s lidmi z LGBTQ+ komunity nebo pobyt v tolerantním prostředí jako jeden z klíčových faktorů k započetí procesu questioningu (Morgan et al., 2008; Morgan & Thompson, 2011). Questioning (a případné přijetí a coming out) je často náročné, ale zároveň umožňuje člověku žít autentický a naplněný život. V současnosti procházejí mladší generace vývojovými milníky dříve a rychleji ve srovnání s generacemi předchozími – možným vysvětlením by mohlo být to, že vzrostla dostupnost informací o menšinových sexuálních orientacích a celková viditelnost LGBTQ+ lidí (Bishop et al., 2020).
Závěrem
Questioning představuje důležitou fázi ve vývoji sexuální identity, během níž člověk zkoumá svou sexuální orientaci a přemýšlí o svých pocitech a zkušenostech. Tento proces mohou ovlivňovat společenské normy – například tím, že společnost často upřednostňuje heterosexuální vztahy. Pro někoho mohou být tato očekávání stresující, pokud se v nich nevidí (Boyer & Lorenz, 2019). Každý prožívá questioning jinak – podle svého genderu, sexuální identity nebo kultury. Tento proces se navíc netýká pouze queer lidí – i mnozí heterosexuální lidé si někdy kladou otázky o své orientaci nebo o ní pochybují.
Co si z článku tedy vzít? Je důležité nebát se ptát sám sebe na důležité otázky, hledat podporu u lidí a organizací, kterým důvěřuji, a vědět, že není špatně být jiný než ostatní. Dostupnost informací o různých sexuálních orientacích je dnes násobně vyšší, než v časech našich rodičů či prarodičů. Příležitostí k nalezení potřebných odpovědí, aby se člověk mohl cítit ve své identitě dobře, je proto mnohem více. Pochybování a hledání sebe sama, i když je někdy náročné, může být krokem k naplněnému životu a spokojenějším vztahům.
Zdroje
Bishop, M. D., Fish, J. N., Hammack, P. L., & Russell, S. T. (2020). Sexual identity development milestones in three generations of sexual minority people: A national probability sample. Developmental Psychology, 56(11), 2177–2193. https://doi.org/10.1037/dev0001105
Bishop, M. D., Mallory, A. B., & Russell, S. T. (2023). Sexual minority identity development: Latent profiles of developmental milestones in a national probability sample. Psychology of Sexual Orientation and Gender Diversity, 10(4), 622–637. https://doi.org/10.1037/sgd0000569
Boyer, S. J., & Lorenz, T. K. (2020). The impact of heteronormative ideals imposition on sexual orientation questioning distress. Psychology of Sexual Orientation and Gender Diversity, 7(1), 91–100. https://doi.org/10.1037/sgd0000352
Gansen, H. M. (2017). Reproducing (and disrupting) heteronormativity: gendered sexual socialization in preschool classrooms. Sociology of Education, 90(3), 255–272.
Hall, W. J., Dawes, H. C., & Plocek, N. (2021). Sexual Orientation Identity Development Milestones Among Lesbian, Gay, Bisexual, and Queer People: A Systematic Review and Meta-Analysis. Frontiers in Psychology, 12. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2021.753954
Morgan, E. M., Steiner, M. G., & Thompson, E. M. (2008). Processes of Sexual Orientation Questioning among Heterosexual Men. Men And Masculinities, 12(4), 425–443. https://doi.org/10.1177/1097184×08322630
Morgan, E. M. & Thompson, E. M. (2011). Processes of Sexual Orientation Questioning among Heterosexual Women. Journal of Sex Reaseach, 48(1), 16-28. https://doi.org/10.1080/00224490903370594
Savin-Williams, R. C., & Cohen, K. M. (2015). Developmental trajectories and milestones of lesbian, gay, and bisexual young people. International Review of Psychiatry, 27(5), 357–366. https://doi.org/10.3109/09540261.2015.1093465
Wandrey, R. L., Mosack, K. E., & Moore, E. M. (2015). Coming out to family and friends as bisexually identified young adult women: A discussion of homophobia, biphobia, and heteronormativity. Journal of Bisexuality, 15, 204 –229. https://doi.org/10.1080/15299716.2015.1018657